Aquaplaning a jízda na mokré vozovce: Jakou roli hrají pneumatiky a proč je nepodceňovat?

Déšť patří mezi nejčastější příčiny dopravních nehod. Stačí několik minut intenzivního lijáku a z běžné silnice se může stát velmi nebezpečné místo. Největší hrozbou není jen zhoršená viditelnost, ale především aquaplaning, při kterém automobil ztrácí kontakt s vozovkou. Zásadní roli přitom hrají pneumatiky, jejich stav i správný tlak. Jak aquaplaningu předcházet a proč jsou kvalitní pneumatiky základem bezpečné jízdy na mokré vozovce?

Co je aquaplaning?

Aquaplaning (někdy také akvaplaning) je situace, kdy se mezi pneumatikou a vozovkou vytvoří vrstva vody. Pneumatika ji nestihne odvést svými drážkami, vůz začne po vodě „plout“ a ztratí přilnavost. Řidič pak může mít pocit, že volant nereaguje a automobil nejde ovládat.

Nebezpečí spočívá v tom, že při aquaplaningu nefunguje správně ani řízení, ani brzdění. Vozidlo pokračuje setrvačností, dokud se pneumatiky znovu nedotknou povrchu vozovky.

Jakou roli hrají pneumatiky?

Pneumatiky jsou jedinou částí automobilu, která je v přímém kontaktu se silnicí. Jejich úkolem není pouze přenášet výkon motoru nebo umožnit brzdění, ale také odvádět vodu z kontaktní plochy.

Moderní dezén obsahuje podélné i příčné drážky, které při jízdě odvádějí vodu do stran. Pokud je dezén příliš opotřebený nebo je vody na vozovce příliš mnoho, pneumatiky ji nestihnou odvést a riziko aquaplaningu výrazně roste.

Hloubka dezénu může rozhodnout o nehodě

Zákon sice stanovuje minimální hloubku dezénu letních pneumatik na 1,6 mm, odborníci však doporučují jejich výměnu již při hloubce okolo 3 mm.

Rozdíl je značný. Nová pneumatika odvádí několikanásobně více vody než pneumatika opotřebená na zákonné minimum. Brzdná dráha na mokré vozovce se navíc se sjetými pneumatikami výrazně prodlužuje.

Nepodceňujte správný tlak

Mnoho řidičů kontroluje tlak v pneumatikách jen před technickou kontrolou nebo dlouhou dovolenou. Přitom právě nesprávný tlak negativně ovlivňuje chování vozu na mokré vozovce.

Podhuštěné pneumatiky mají větší valivý odpor, více se zahřívají a hůře odvádějí vodu. Přehuštěné pneumatiky zase zmenšují kontaktní plochu s vozovkou. Výsledkem může být nižší přilnavost i delší brzdná dráha.

Kdy vzniká aquaplaning nejčastěji?

Největší riziko hrozí:

• při prudkých letních lijácích,
• ve vyjetých kolejích na dálnici,
• při rychlé jízdě,
• na silnicích s hlubšími kalužemi,
• při opotřebených pneumatikách.

Právě rychlost je jedním z hlavních faktorů. Čím rychleji jedete, tím méně času mají pneumatiky na odvedení vody.

Jak reagovat, když auto začne plavat?

Pokud ucítíte, že vůz přestal reagovat na řízení:

• zachovejte klid,
• nebrzděte prudce,
• neotáčejte rychle volantem,
• uvolněte plynový pedál,
• držte volant rovně.

Jakmile se pneumatiky opět spojí s vozovkou, získáte nad automobilem kontrolu.

První déšť bývá nejzrádnější

Mnoho motoristů si myslí, že největší riziko představují pouze silné lijáky. Ve skutečnosti bývá velmi nebezpečný i první déšť po delším období sucha.

Na asfaltu se nachází prach, zbytky olejů, paliv i gumy z pneumatik. Po prvních kapkách vzniká kluzká vrstva, která výrazně snižuje přilnavost. Proto je vhodné zpomalit už při začínajícím dešti.

Na stáří pneumatik záleží

Ani dostatečný dezén nemusí znamenat bezpečnost. Pryž postupem času tvrdne a ztrácí své vlastnosti. Starší pneumatiky mají horší přilnavost zejména na mokrém povrchu.

Proto se doporučuje pravidelně kontrolovat nejen hloubku dezénu, ale také stáří pneumatik. Většina výrobců doporučuje zvýšenou opatrnost u pneumatik starších šesti let.

Bezpečnost začíná u správných pneumatik

Kvalitní pneumatiky, správný tlak, dostatečný dezén a přiměřená rychlost jsou nejúčinnější ochranou proti aquaplaningu. Ani nejmodernější bezpečnostní systémy totiž nedokážou nahradit dobrý kontakt pneumatik s vozovkou. Před každou delší cestou se proto vyplatí zkontrolovat jejich stav. Právě několik minut věnovaných údržbě může rozhodnout o tom, zda se z jízdy za deště vrátíte bezpečně domů.